Štěpánovský revír - Švařec
5. Panisádek
K horním dílům, označovaným jako díla "im banisater Gebirge", z r. 1774 (23) řadíme i dnes prakticky zaniklé práce na oploceném pozemku s chatami, asi 100 m zjz. od mostu přes Svratku ve Švařci, na skalnatém ostrohu nad řekou. Vchod do historické štoly, jejíž ústí se nacházelo těsně nad hladinou Svratky asi 70 m S odtud, je zavalen. Nová průzkumná šachta ležela 250 m JZ od mostu. (24) Na lokalitě se zachovaly zbytky hald z doby průzkumu a ložisko je zatopeno po úroveň Svratky. Nedaleko od místa na poli, kde se propadl v r. 1948 strop staré štoly, byla situována v r. 1959 průzkumná šachta 34 m hluboká (asi 25 m pod úrovní řeky), z níž byl ražen překop ve směru V-Z na celou mocnost ložiska a z obou konců pak sledné k severu. Levá (západní) dosáhla délky 50 m a došla pod koryto řeky. Byla kvůli extrémním přítokům vody zazděna. Pravá (východní) prošla pod řekou a dosáhla délky 180 m. (25) Zrudnění bylo zastiženo v mocnosti až 10 – 15 m. Je jednak vtroušeninové, metasomatické, jednak vázané na síť žilek směru S-J. Žílovinou je především křemen, méně i karbonáty, vzácněji baryt. Z rud převládá sfalerit a galenit, vzácnější je chalkopyrit a další minerály. Zrudnění je vázáno především na šedé mramory, zóny brekcií, vzácněji se vyskytují i v nadložních kvarcitech a metapelitech. (26) Podle Poláka pocházely kusé a nejasné zprávy o lokalitě z let 1774-1781. (27)
6. Za Kaplí
Pozůstatky po dolování, patrně jen prospekční povahy se dříve nacházely v místech za švařeckou kaplí. Na základě ústního sdělení A. Poláka uvádí Láznička obvaly a šachtice z polí a pastvin asi 100-350 m SV od kaple, ale už koncem 30. let se v těchto místech výraznější stopy po dolování nevyskytovaly, jak zaznamenal P. Chlupáček. Polák uvádí z prostoru "Za švařeckou kaplí" tři šachty. (28) Místo je asi totožné s námi ověřenými třemi obvaly na hřebeni kopce Horka. Údaje o této lokalitě nejsou podloženy žádnými historickými mapami ani zprávami. Podle Poláka (29) by práce by měly údajně pocházet z let 1761-1772. Vzhledem k poloze na hřebeni kopce v místech skalních výchozů však lze tyto práce zařadit zřejmě již do středověku, kdy vznikly v souvislosti s celkovou prospekcí v revíru. Ve svahu SZ od kaple byl nalezen galenit a sfalerit s limonitem, přibližně v pokračování zrudnění Korouženské štoly.
7. Šachta Cumberk a práce v nejbližším okolí
Původní název "Zumberger Schacht" nacházíme v mapě F. von Papa z r. 1768. Nově je dílo označováno i jako šachta v Navrátilově lese nebo dokonce šachta Rudolf (Štancl 1980). (30) Nachází se asi 1200 m vjv. od mostu přes Svratku ve Švařci, na pravém břehu potoka tekoucího od Čtyř Dvorů. Pracovalo se zvláště v letech 1767-1770. Dílo byla vyzmáháno i při geologickém průzkumu začátkem 60. let. (31) Nejvýznamnějším pozůstatkem po dolování stříbra a olova je úklonná šachta. Je asi 50 m hluboká, ústí je volně přístupné. Dolní úsek šachty je podle Urbanových plánů veden svisle (obr. 4). Šachta Cumberk je vyhloubena převážně v biotit-granátické okaté bítešské rule, žílovina je křemenná a ankeritická, obsahuje sfaleritem a galenit, Polák uvádí i antimonit. (32) Jen několik metrů V od šachty je na úzké rozsedlině založena úklonná šachtice se světlíkem a hloubením, která je spojena se šachtou. Lokalita je pěkným příkladem vyhloubení šachty v terénu, který je naopak velmi vhodný k ražení štol, což by mohlo ukazovat na její pravděpodobně středověký původ. (33) V okolí jsou uváděny další zbytky po dolování, kterými byla žíla sledována k východu. V těchto místech ležela i dnes zasutá "Zumberger Stollen", kterou zobrazuje např. mapa F. von Papova z roku 1769. Měla za úkol podfárat stará středověká horní díla. V jejím případě šlo zřejmě pouze o obnovení staré dědičné štoly, doložené již roku 1352, k jejímu prodloužení v mírně zalomeném směru více k severu, ovšem k úplnému dosažení starých prací nedošlo. Většina nápadnějších pozůstatků, zejména velká halda této štoly, která ležela asi 50 m východně od šachty při ústí údolíčka, však byla takřka aplanována. Nově byla ověřena jen jedna šachtice (34) na konci aplanované řady jam na skalnatém hřbetě o něco východněji, kterou plány Urbanovy i Pappovy zachycují pouze jako "eine alte Schacht". Název Cumberk je běžně používán i pro rozsáhlé pole obvalů jižně od silnice naproti šachtě, již na katastru Štěpánova nad Svratkou, dnes Havírna - viz níže.
8. Obvaly na vrchu Hora
Na hřebeni přímo při západnějším vrcholu kopce Hora (480 m) nebo také Opálená a na jeho ssz. svahu, asi 300 m JV od Švařce byly zjištěny výrazné pozůstatky horních děl. Koncem 30. let je poprvé zaznamenal P. Chlupáček jako "obvaly na hřebeni kopce mezi Švařcem a Záskalí". (35) Na lokalitě byl zjištěn obvalový tah se zbytky zavalené štoly a rohu kamenného objektu probíhající ve směru V-Z. Je kolmý na průběh poloh mramorů olešnické skupiny, místy metasomaticky zatlačených limonitizovaným Fe-karbonátem. Vzácně byl v mramoru zjištěn galenit. (36) Historické údaje se nedochovaly, pravděpodobně jde o pozůstatky po prospekčních pracích.
9. Štolka U Kinců
Za domem při levé straně silnice ze Záskalí do Čtyř Dvorů , 100 m VJV od křižovatky, se nachází drobné dílo, označované také jako chodba za Kincovou stodolou v Záskalí nebo U Fafílků. Láznička je uvádí jako štolu za domem pana Fatílka. (37) Menší štola dlouhá okolo 10 m sleduje zhruba od J k S prokřemenělou mylonitovou zónu s galenitem a sfaleritem. (38) Jeden metr před čelbou je severním směrem vedena po zlomu úklonná šachtice, jejíž ústí je v místech vyústění na povrch zasypáno. Ve svahu se rýsuje v podobě mělké propadliny s nevýrazným kuželem haldy pod ní. Podle informace místního občana probíhala štola po rozsedlině, v zimě patrné výrony teplejšího vzduchu, dále k severu. Naproti přes silnici byla Polákem zmiňována podobná štolka za bývalým hostincem. (39)