Štěpánovský revír - Horní Čepí
27. Obvaly v Pavelkově lese
Nápadné pozůstatky po dolování na katastru Horní Čepí jsou zachovány asi 900 m SZ od obce, u cesty vysoko ve svahu nad levým břehem potoka, tekoucího od zřícenin pusté samoty Lhotky, v Pavelkově lese. Jsou uvedeny pod názvem "alter Ber(g)bau" v mapě von Pappa z r. 1768, jako část dolů těžařstva Sv. Ant. Paduánský. Jméno štoly Kryštof, ležící nad cestou, pochází od R. Štancla. (105) Obvalový tah má směr SSV-JJZ a délku asi 180 m. Štola Kryštof je vyražena ze dna jedné z pinek (u cesty) po nápadné rozsedlině Má délku 9 m, na konci s malým zatopeným hloubením. Podle Urbanovy mapy z roku 1772 toto hloubení posléze opět přecházelo do podoby úklonné šachtice, rovněž s délkou okolo 10 metrů. Tyto staré práce zachytily na lokalitě křemen-karbonát-barytovou žílu s galenitem a sfaleritem probíhající svory ve směru SSV-JJZ o průměrné mocnosti 0,5 m. Směrná délka žíly je asi 170 m, délka po úklonu minimálně 20 m. Žíla má nestálou mocnost a četné odžilky nebo i paralelní žilky. Vzácnější je karbonátová žílovina s převahou sfaleritu a s chalkopyritem. (106) Pod cestou se nachází otevřené ústí jedné ze šachet, z jejíhož dna ještě před 20 lety vedla jižním směrem krátká úklonná šachtice a mohutná halda. (107) Díla jsou podle způsobu práce možná velmi stará, snad již ze středověku (obr. 10). Velmi pravděpodobně se také dolovalo počátkem 16. století za pánů z Pernštejna (díla v "Czepper Gebirge"). Práce zde byly obnoveny v roce 1764, kdy byly vyhloubeny dvě šachty. (108) Šachta pod cestou, hluboká asi 21 m, z níž vedla chodba k J byla v r. 1767 zcela zavalena hlušinou. Další šachta nad cestou, hluboká asi 24 m zachytila žílu, ale pro velký přítok vody byla opuštěna v r. 1767. Protože rudy byly údajně bohaté stříbrem doly měly být odvodněny štolou (viz výše) raženou z úrovně potoka, avšak finanční prostředky nedovolily v r. 1769 dědičnou štolu dokončit. Část děl byla vyzmáhána při novém geologickém průzkumu. (109)
