Těžba rud užitkových kovů a nerostů v 16. a 17. století
16a17_b.jpg
Úměrně k postupnému
úpadku těžby stříbra od druhé poloviny 16. století začal stoupat význam
užitkových kovů. Pozornost báňského podnikání zprvu ještě tradičně poutala cínovcová ložiska u Krupky a Cínovce.
Záhy se však těžisko báňských prací přesunulo do Slavkovského lesa. Revíry Horní
Slavkov a Krásno se pak po několik desetiletí 16. století staly hlavními
producenty cínu a na světových trzích úspěšně konkurovaly cínu z anglických
nalezišť. Před polovinou 16. století byla zjištěna a těžena i další ložiska
cínových rud v západním Krušnohoří např. u Horní Blatné, Božího Daru, Nejdku ij.
Neméně významným kovem byla měď, získávaná již z dříve úspěšně dobývaných
ložisek v okolí B Bystrice i z řady spiššských lokalit.
Až do 16. století měla sIovenská měď konkurenta pouze v
mědi tyrolské a 0d 17. století ve švédské a vyvážela se především do Nizozemí,
Německa, Francie, Portugalska a Španělska. Jen v letech 1495-1604 se jí na
Slovensku vyrobilo 147 000 tun.
16a17_c.jpg
V Čechách těžba měděných rud nedosáhla
významu Slovenska. Získávala se zejména jako vedlejší produkt z kutnohorských
ložisek, od druhé poloviny 16. století aktivněji v okolí Kraslic a Měděnce a z
několika menších ložisek v Českém lese. Současně stoupal i význam železných rud,
zvláště když se začala zavádět nepřímá výroba ve vysokých pecích - v českých
zemích od konce 16. století a na Slovensku během 17. století. Hlavními
železářskými oblastmi byly v Čechách ještě Brdy a několik míst v Krušných
Horách, např. Kovářská, Černý potok ij., na Moravě řada lokalit na Benešovsku a
Rýmařovsku, na Slovensku spišsko-gemerská oblast s hlavními báňskými podniky v
blízkosti Plešivce, Rožnavy, Nižné Slané, Dobšiné aj.
Z ostatních kovů od
konce 16. století začal stoupat význam vizmutu a zejména kobaltu, získávaných z
ložisek u Jáchymova a Horní Blatné. Z nich se vyráběla vysoce kvalitní barviva
vyvážená po celá desetiletí do Německa a Nizozemí. Českou specialitou byl export
smaltu z krušnohorských kobaltových rud a arseniku, vyráběného z meziproduktu,
který zbyl po vycezení vizmutu. Menší význam mělo v těchto dobách ještě olovo,
používané spíše jen jako surovina při tavbě stříbrných rud: jeho významnější
produkce byla pouze v revíru Stříbro a Oloví. Z ostatních nerostů od 16. století
vzrůstala výroba kamence z pyritických břidlic. Jako suroviny se užívaly i
důlní vody, např. na Kutnohorsku. Zhruba od poloviny 16. století se výroba
soustředila na Sokolovsko či Chomutovsko, na Plzeňsko a do okolí Boskovic. Do
téhož století spadají i skromné začátky těžby uhelných slojí na Mostecku ti
Slánsku, ještě jen pro kovářské účely. Na východním Slovensku se v této době již
aktivně těžila solná ložiska a obchod s ní se rozšířil do značné části východní
Evropy.
tezba.jpg
Důlní technika na českých a slovenských dolech s užitkovými kovy a
nerosty se příliš nelišila od praxe na stříbrných dolech. Investice do strojního
vybavení těchto provozů byly sice opatrnější nicméně i zde hlavními stroji byly
ruční typy žentourů, vrátků a především pístových čerpadel na vodní pohon.
Exploatace některých ložisek si ovšem vyžadovala speciálních způsobů dobývání či
zpracovaní rud. Při těžbě cínových pňů se např. uplatnila metoda šířením tj.
dobýváním rudních těles z chodbic systémem jednotlivých komor. Na Slavkovsku v
16. století dosahovaly délky až 30-40 m a šířky i výšky kolem 10-20 m. Obdobně
byla dobývána i slovenská ložiska soli, později po záplavě dolů v Solně Bani
získávaná i odpařováním solanky: dobývání komorami bývalo používáno i v místech
silných zrudnění, např. v 16. století v Hodruši ij. V dolech, kde se žíly ještě
tradičně dobývaly po úklonu, byla používána stará sestupková metoda zdokonalená
zavedením povalů. Během 17. století se v dolech na rudy s drahými i barevnými
kovy začalo prosazovat výstupkové dobývání, umožňující samočinný odtok vody a
samospád rudy z povalu na hlavní těžní chodbu.
Novinkou byly střelné práce,
poprvé zahájené na štiavnické horní Biberově štole r. 1628. Odtud se rozšířily
do všech ostatních evropských revírů.