Povaha českých a slovenských ložisek
Území ČSSR patří geologicky k dvěma různým soustavám. Čechy a severozápadní část země Moravskoslezské tvoří s přilehlými částmi Rakouska, Německé demokratické republiky a Německé spolkové republiky a Polska tzv. Český masiv. Východní polovina státního území, tj. jihovýchodní část Moravy a Slovensko náleží k západním Karpatům. V obou těchto útvarech je v horninách různého stáří uloženo rozsáhlé množství ložisek nerostných surovin, které již od počátku našich dějin daly vzniknout hornické tradici.
povaha.jpg
Především to byly oblasti stříbronosných ložisek olovnatozinkových rud seskupených kolem středočeského žulového masivu (zejména Příbram, Hory Matky Boží a Horky u Tábora) a ložiska stejného typu vázaná na tzv. Blanickou brázdu (v prostoru Č. Brod až k Č. Budějovicím) a na Českomoravské vysočině (zvláště Jihlava, Havlíčkův Brod a Kutná Hora). Podle okraje téhož útvaru jsou roztroušena i zlatonosná ložiska na řadě míst ve středních i jižních Čechách (Jílové, Nový Knín, Kasejovice, Krásná Hora, Kašperské Hory, Roudný ad.). Od dob předhistorických nabyla význam ložiska železných rud Českomoravské vysočiny a Železných hor (Pernštejn, Nové Město, Žďár n. M.), zejména však tzv. Barrandienu na rozsáhlém území mezi Prahou a Plzní, s hlavními ložisky v Brdech. Nevýznamnější česká rudonosná oblast jsou Krušné hory se Slavkovským lesem a Tepelskými vrchy. Pro ně je typické obohacení málo se vyskytujícími prvky jako vizmut, kobalt, nikl, uran a lithium.
V této zóně jsou uložena jednak stříbronosná ložiska doprovázená zmíněnými barevnými a vzácnými kovy (Jáchymov, Abertamy, Boží Dar, Vejprty, Drmouly, Michalovy Hory ad.). Dále bohatá ložiska cínovce s wolframitem a molybdenitem (Krupka, Cínovec, Rolava, H. Slavkov, Krásno ad.), ložiska olovnatozinečnatá (Oloví, Hroby, Mikulov), kyzová ložiska s obsahem mědi (Kraslice, Měděnec) a ložiska železných rud (Přísečnice, Bludná).
V oblasti Krkonoš, Lužických a Jizerských hor jsou jednak ložiska stříbronosných a zlatonosných rud mědi, olova (Svoboda, Rokytnice, Sv. Petr), rud železa (Herlíkovice, údolí V. a M. Úpy ij.) a sedimentární ložiska měděných rud (H. Kalná, H. Vernéřovice ad.). V oblasti Orlických hor a Jeseníků jsou výskyty zlatonosných pyritů a galenitů (Zlaté Hory, Jeseník), galenity se sfalerity (Rýmařov, H. Benešov ad.) a železné rudy (Šternberk, Beroun, Uničov, Medlov ij.), které se v minulosti těžily i na Drahanské vysočině a v Beskydech.
V oblasti Karpat je hlavním rudonosným terénem Slovenské rudohoří. Pro ně jsou typická ložiska sideritu ‚ místy doprovázená sirnými rudami mědi, chalkopyritu a tetraedritu (Železník, Rožnava, Hrádek, Dobšiná, ze spišských ložisek např. Slovinky, Žakarovce' Gelni ca, Smolník, Zlatá Tula ad.), případně i rtuti (Rudňany). Vyskytují se tu i ložiska pyritu s malým obsahem mědi (Smolník) a ložiska chalkopyritu a tetraedritu (Špania Dolina a Lubietová). Ve východní části Slovenského rudohoří (mezi Rožnavou a Košicemi) a v Nízkých Tatrách je řada ložisek antimonových, která jsou často zlatonosná a stříbronosná (Magurka, Zlatá Ida). Kremnicko-štiavnické rudohoří obsahuje ve své severní části výskyty zlatonosného křemene impregnovaného pyritem (Kremnica), kdežto galenit, sfalerit, pyrit, chalkopyrit, markasit a střibronosné rudy jsou v jižní části (B. Štiavnica, Hodruša). V Malých Karpatech jsou uložena i menší ložiska pyritová (v prostoru Pernek - Pezinok) a manganová (Kyšovce, Švábovce).
Samostatnou skupinu tvoří rozsáhlá uhelná ložiska, jednak kamenouhelná (pánev ostravsko-karvinská, žacléřsko-svatoňovická, kladensko-rakovnická, radnická a rosicko-oslavanská), hnědouhelná (zejména podkrušnohorské pánve a menší oblasti oblasti na Liberecku a Frýdlantsku, dále Handlová a Modrý Kameň) nebo lignitová (Nováky). Specifikem západních Karpat jsou ložiska ropy (Hodonín, Gbely, Studienky ad.) a zemního plynu (Malacky, Vysoké). Naše ložiska obsahují i další suroviny k různým výrobním, stavebním i dekoračním účelům, např. přírodní asfalt, na řadě míst váté písky, spraše, cihlářské hlíny, jíly, pískovce, kaolíny, mramory a v povodí řek štěrkopísky. Mnohá z ložisek byla v minulosti vyčerpána, jiná tvoří zásobu pro příští dobu.