Historie dobývání stříbra, olověných a železných rud na Příbramsku
Tisícimetrová slavnost
Dosažení 1000 m svislé hloubky na dole Vojtěch bylo v Příbrami i na Březových Horách náležitě oslaveno. Oslavy se konaly ve dnech 12. až 15. září 1875 a měly ryze německý ráz. Většina projevů při těchto oslavách byla přednášena německy, řády a vyznamenání za skvělý technický čin obdrželi jen vysocí úředníci, z nichž někteří do dolu nikdy nesjeli. Ti, kteří dosáhli světového prvenství vytvářeli při oslavách pouze stafáž. Obdrželi po jednom stříbrném zlatníku a po velké parádě se vrátili zpět ke své těžké každodenní práci a v přízemních hornických chalupách zůstala dál velká bída a nemoce z podvýživy.
V první den oslav - 13. září - přijelo do Příbrami mnoho významných báňských odborníků z celého světa, ale taká řada vlivných představitelů rakouské monarchie z Prahy a Vídně. Vlastní slavnost byla tohoto dne zahájena o 18. hodině průvodem krojovaných horníků od Prokopského dolu. Horníci pochodovali s rozžatými kahanci po Březových Horách a poté se průvod rozdělil do dvou části a sešel do Příbrami na náměstí. Jedna skupina procházela Březnickou ulicí, druhá Plzeňskou. Skupině pochodující Plzeňskou ulicí vyhrávala do pochodu již tehdy známá hornická Skočdopolova kapela. Průvod byl ukončen koncertem této kapely na náměsti. Po skončení průvodu byl na Anenské šachtě zapálen velký ohňostroj. Pro oficiální účastníky oslav a pro příbramské panstvo byla tohoto dne ve večerních hodinách uspořádána slavnostní recepce Na střelnici.
Druhý den oslav byl zahájen již v 5 hodin ráno budíčkem hornické kapely. Krojovaní horníci se shromáždili na příbramském náměstí a v 8 hodin spolu s hornickou kapelou odpochodovali k Vojtěšskému dolu. Celé prostranství nad Vojtěšským dolem bylo zaplněno třicetitisícovým davem místních i přespolních občanů. Slavnost na Vojtěšském dole zahájil přednosta příbramského horního závodu Ignác Jeshke a poté byla sloužena na nádvoří Vojtěšského dolu krátká polní mše. Po slavnostním ceremoniálu oficiální účastníci sfárali na 30. patro Vojtěšského dolu do hloubky 1000 m pod zemský povrch. Všechna náraziště dolu byla při sjezdu osvětlena stovkami kahanců a svíček. Náraziště byla také slavnostně vyzdobena buď hornickými znaky nebo hesly. Na 30. patře byla pro oficiální účastníky připravena slavnostní tabule, po stěnách náraziště byly rozvěšeny důlní mapy a obrazy, znázorňující březohorské ložisko a jeho otvírku. K přítomným promluvil horní správce Karel Brož a seznámil je především s technickými novinkami, ale i s obtížemi, které bylo nutno překonat pro dosažení tak značné hloubky. Na 30. patro Vojtěšského dolu byl také zabudován telegraf, kterým přímo do Vídně byla podána zpráva o dosažení 1000 m svislé hloubky na dole Vojtěch na Březových Horách.
Četní hosté, kteří nesfárali, si po občerstvení prohlédli strojní dílnu a ústřední kovárny nebo povrchové vybavení Mariánského a Anenského dolu.
Pro horníky skončila oslava výplatou pamětního zlatníku. V odpoledních hodinách se vysocí úředníci báňského závodu a přizvaní hosté zúčastnili slavnostní hostiny na báňském ředitelství a večer slavnostního tzv. tisícimetrového plesu.
15. září opět oficiální účastníci oslav v dopoledních i odpoledních hodinách sfárali na březohorských dolech a prohlíželi si povrchové zařízení dolů i úpraven. Večer byla pro ně uspořádána zábava na terase hostince Na příkopech. Každý ze zvaných účastníků tisícimetrové slavnosti obdržel německý "Pamětní spis" o historii dobývání stříbrných a olověných rud na Příbramsku. O 3 roky později byl Pamětní spis vydán česky nákladem J. Kadečky. Pamětní spis napsal vrchní báňský správce František Babánek.