Historie dobývání stříbra, olověných a železných rud na Příbramsku
Těžba železných rud v 18 století
Začátkem 18. století se příbramská obec rozhodla založit vlastní železnou huť. Ta byla postavena v prostoru dnešního Vysokopeckého rybníka v místech, kde stával Kolenáčovský mlýn. Starý mlýn byl zbořen a po výstavbě vysoké pece se v těchto místech tavila i zpracovávala železná ruda z blízkých nalezišť. Postupně v okolí hutě (vysoká pec a hamry) vznikala hamernická kolonie, od roku 1720 s názvem Vysoká Pec.
Ruda do hutě byla dovážena ze žežických dolů a z povrchových lomů na Svaté Hoře. Železné lomy byly v prostoru nad dnešním parkovištěm pod Svatou Horou.
Huť měla jednu vysokou pec a čtyři hamry. V huti se vyráběla litina, kujné železo, železo "šínové", radlice, atd. Výrobky byly prodávány především do Prahy z části za hotové, z části za potraviny. V roce 1761 byla tato huť postupně likvidována.
Kromě dolů na železné rudy v Příbrami a blízkých Žežicích dobývaly se tyto v druhé polovině 18. století také na Pahorku pod Březovými Horami, na vrchu Vojna, u Hájů, Nové Hospody, u Horního Lázu nad pilou, u Orlova, Lhoty, Sádku, Dominikálních Pasek, Květné, u Černých jam, u Brodu, Jerusaléma, Lešetic, mezi Milínem a Slivicí, u Lazska, u Tisové, mezi Vrančicemi a Sedlicí na Rožmitálsku, u rybníka Padrť, u Obor, u Vzduchovic a u placské myslivny.