Historie dobývání stříbra, olověných a železných rud na Příbramsku
Dolování ve staré Příbrami a jejím blízkém okolí
Druhá oblast, která byla intenzívně hornicky v 16. století prozkoumávána, ale v ostatních staletích již jen sporadicky, je oblast staré Příbrami. Před rokem 1527 se již pracovalo na Zlaté hvězdě a Ptačím zpěvu, v prostoru Čertova vršku (pod novou příbramskou nemocnicí), na prvotním dole Stříbrný prut, na špitálském poli, na sv. Marii pod Svatou Horou, na sv. Michalu u březnické silnice, za sv. Janem (kostelík, který stával proti bývalému špitálu, zrušen roku 1774), a v Černých jamách v prostoru bývalého Lillova dolu. Kromě uvedených dolů bylo zjištěno, že v Podskalí, u cesty k městským jatkám, byla ražena řada bezejmenných štol, dnes již zavalených.
V blízkosti Příbrami, kromě Březových Hor, byly před rokem 1527 v provozu důl "Na bohaté Květné", důl Albrechtův u Dušník v blízkosti ústí Dědičné štoly a důl Jarošovka - staré kutiště s Dědičnou štolou, které leželo u hutě nad vápennou pecí na Strachovských vrších.
Po roce 1535 byly v Příbrami propůjčeny opět doly Zlatá hvězda, Ptačí zpěv a Jarošovka; z nových dolů pak propůjčena Dědičná štola Nejsvětější Trojice pod jezem příbramského rybníka a jáma Wolfgang u vápenné pece.
Ještě v roce 1551 se pracovalo na Zlaté hvězdě. Dále pak na Dědičné štole při pastvišti u dolejšího rybníka (tato štola byla propůjčena Michalovi Sternovi), na štole sv. Tří králů za hradem (zámeček na Příkopech), na Nové žíle pod hradem a o rok později byly v provozu jen Jarošovka a sv. Kliment za hradem.
Další zprávy o dobývání ve staré Příbrami jsou sporadické a uvádějí, že kromě nepořádku u huti (krádeže stříbra), postihla Příbram roku 1583 morová rána. Toho roku zemřelo v Příbrami na tuto nemoc 600 obyvatel z 2024, kteří v Příbrami žili. Dobývání ve staré Příbrami bylo obnoveno až v roce 1691, kdy se pracovalo na hluboké štole Matky Boží v jižním končinách města v místech dnešní Březnické ulice.
V roce 1712 byla zaražena v Podskalí Matějská štola, ze které byla získávána železná ruda pro příbramskou huť. Štola byla snad pojmenována po Matěji Alisovi, šichtmistrovi příbramské hutě. Matějská štola je v některých odborných publikacích nazývána též štolou Matyášovou. Doba jejího provozu není v archivních materiálech dostatečně popisována. V této štole mělo být opět dolováno v roce 1803 Matějem Nádherným a o 5 let později patřila tato štola šichtmistrovskému úřadu v Obecnici, ale pro nedostatek havířů i v ní byla práce zastavena. Práce v prostoru Matějské štoly byly obnoveny až v roce 1856. Do zabořené Matějské štoly se v tomto roce prorazila nová štola, založena pod dnešními jatkami a nová štola se po prorážce napojila na starou Matějskou štolu. Ze štoly byla překřížena žíla Nádherného a jiné žíly, mezi nimi i žíla Jakubská, která byla sledována již v 16. století a má výchoz na příbramském náměstí u kostela. Výplň těchto žil tvořil goethit, ocelek a vápenec. Po provedení průzkumných prací a po položení dolových měr v tomto prostoru nebylo v dalších báňských pracech pokračováno. Teprve v roce 1946 byl z Matějské štoly prováděn průzkum na radioaktivní nerosty, s negativním výsledkem. Tolik o dobývání ve staré Příbrami.
V nejbližším okolí města (kromě Březových Hor) se v 16. století dobývalo stříbro na Strachovských vrších na Královské (Tříkrálové) štole, na sv. Jiří, na České štole, na dole Naděje ve starých opuštěných kotlinách v Bohutíně, na dole Šmelcířů, na sv. Barboře u Suchomelova mlýna (pod dolem Řimbaba), na Dědičné štole a dole sv. Ducha pod Tisovou, u Narysova na Dědičné štole a prvotním dole na Daru Božím (od roku 1569) u Třebska.
Význačná důlní činnost v 16. století byla také na Vrančické hoře za Životicemi (důl Alexandr) na dolech Štěstí, sv. Vavřinec, Proměnění Páně, sv. Purkrát, sv. Anna a Dar Boží. Uvedené doly u Vrančic patřily Urbanu Nottrovi z Glouchova, měšťanu Starého města Pražského.