Historie dobývání stříbra, olověných a železných rud na Příbramsku
Dolování v okolí Lazce
V údolí Litavky, severně od Podlesí, byla podle gruntovní knihy, od roku 1518-1546 často prodávána louka, nebo spíše palouky, nazývané "Na Žibotkách". Tento starobylý název palouků, podle J.V. Bezděky, má určitou souvislost se jménem kutnohorského hormistra Syboty, který vedl spor v roce 1289 o příslušnost stříbrných hor kutnohorských k Čáslavi nebo ke Kolínu.
Stejně zajímavé zápisy z gruntovní knihy se týkají louky, která je v táhlém terénním úklonu mezi Lazcem a Litavkou. Tato louka v 16. století se nazývala Hutnice. Starousedlíci z Lazce nyní tato místa nazývají Podhrby. V těchto místech se také v 16. století dobývalo. Svědčí o tom zápisy v nejstarší horní knize "...28. listopadu 1533 bylo Jiřímu Veypartovi propůjčeno staré zavalené dílo pod vesničkou Lazcem, nazývané sv. Mikuláš, těžná jáma s dvěma vedlejšími měrami..." toto důlní dílo mělo být v provozu i před rokem 1527 a jeho název se zachoval snad ze 14. století, kdy na dolech u Blahutova mlýna byl hormistrem Mikuláš Bořita.
Další zpráva je o příbramské stříbrné huti "...5. února 1533 Bernardu Wagnerovi a Kašparu Blankovi byly propůjčeny všechny splaveniny a hromady staré strusky mezi Suchomelovým mlýnem a bohutínským kostelíčkem, spolu s hutništěm, které nám (oběma jmenovaným) bude nejpříhodnější a tím rozeznáním, čeho bude třeba přibrat k zmíněnému hornímu dílu a to bez omezení..." Podle J.V. Bezděky bylo toto středověké hutniště na louce Hutnici u Lazce. K. Valta v knize Po stopách utrpení a slávy uvádí, "...roku 1691 navrhoval Bittner znovuzřízení staré hutě, která za velkého rozkvětu březohorských dolů stávala v Podlesí (blíže tehdejšího Kudličova mlýna).
V dalším záznamu v horní knize je pak zmínka o úpravně rudy pod Lazcem "...25. ledna 1551 Šimonu Tutzenovi byla propůjčena na Píchově poli těžná jáma na nové žíle nad puchýrnou, ležící pod vesnicí Lazcem, spolu s nejbližší vrchní mírou..." (znovu se objevuje název Nová žíla, jako ve 14. století).
Po roce 1560, kdy dochází k zrušení staré lazecké hutě, zaniká postupně i dobývání pod Lazcem. Konfrontací Hájkovy pověsti a starých listin ze 14. i 16. století vyplývá určitý náznak, že snad již za Přemyslovců byla v této oblasti dobývána stříbrná ruda. Potvrzení této domněnky by si vyžádalo důkladný archeologický průzkum celé oblasti Jamek, aby bylo možné s konečnou platností určit stáří prastarých hornických prací pod vesničkou Lazec.
V prostoru, kde snad byla u Lazce prováděna hornická činnost se nyní říká Jamky. Název Jamky se na Příbramsku vyskytuje ještě u obce Láz; zde se také říká "V jamkách". Je to nápadná shoda v pojmenování a také velké hromady kameniva v nepravidelném sledu jsou obdobou Jamek lazeckých. O lázských jamkách se však nezachovaly žádné historické zprávy a ani se k nim neváže žádná historická pověst; hornická činnost v tomto prostoru se přisuzuje starým Keltům. V lidovém podání se zde zachoval název zatopeného prostoru "Černá jáma". Obdobný název měly i doly nazývané "Černé jámy" (16. století) v prostoru bývalého Lillova dolu, ale i v lazeckých jamkách se dodnes zachoval název "Černé jezírko". Tyto Černé jámy jsou v druhém pásmu algonkinských břidlic a právě tyto břidly se až do konce 19. století nazývaly černé.