Historie dobývání stříbra, olověných a železných rud na Příbramsku
Počátky hornické činnosti
Dobývání vzácných kovů na Příbramsku, podle řady archivních materiálů, je prastarého data. Nejstarší dobývání stříbra na příbramských dolech je přisuzováno starým Keltům. Vzácné kovy byly, podle Pamětního spisu, získávány především rýžováním na potoce Litavka mezi Bohutínem a Trhovými Dušníky, ale také ve všech údolích v pásmu žulovém, v kontaktu na příbramské droby. Rýžovalo se tehdy především zlato z naplavenin, ale světoznámý geolog Fr. Pošepný se domníval, že staří rýžovníci přišli i na stříbronosné žíly, neboť u Bohutína a při ústí Dědičné štoly šly rýže až na pevnou horninu a v nich vycházely stříbronosné žíly na povrch.
Jsou tedy zlaté rýže na říčce Litavce mezi Bohutínem a Trhovými Dušníky pokládány za nejstarší hornickou činnost na Příbramsku.
;První dochovalá zpráva o hornické činnosti na Příbramsku je z 21. dubna 1311. Tohoto dne - podle prastaré listiny - Kondrád z Příbramě se syny Jindřichem a Mikulášem darovali biskupu Janovi IV. huť, kterou na panství Příbramském vlastním nákladem zřídili. V listině není vyznačen ani charakter hutě, ani místo, kde huť stávala.
Mezi pravěkým dobýváním před třemi a půl tisíciletími a první historickou zprávou je tedy dlouhé údobí klidu. Toto časově velmi dlouhé údobí klidu na příbramských horách se v prvé polovině 16. století snažil vyplnit bájnými zprávami český kronikář Václav Hájek z Libočan, mladý vladyka, probošt kapituly staroboleslavské, dobývání vzácných kovů, ale především jejich nálezy v české zemi od osmého do devátého století. Václav Hájek z Libočan měl k příbramským dolům velmi blízko, protože od roku 1524 do roku 1527 farářoval ve Starém Rožmitále a v těchto letech se také svým podílem zúčastnil dobývání stříbrných rud v dolech Velhartických (okres Klatovy). Zprávy o nálezech vzácných kovů v České zemi jsou psány staročeštinou - o Březových Horách a Příbrami je psáno v proroctví Libušině (rok 733), nálezy stříbra v Příbrami jsou uváděny v roce 755, zničení příbramských dolů Horymírem v letech 844, 846, 847 a nález stříbrného prutu a dobývání pod Třemošnou v letech 755, 874 a 947. Mnozí autoři se shodují v tom, že Václav Hájek z Libočan čerpal prameny pro Kroniku českou z Kosmovy kroniky (1045-1125), z Kroniky Dalimilovy (první polovina 14. století), ale mnohé si upravil dle vlastního myšlení. Zajímavé však na Hájkových údajích je, že do úst Libušiných vložil proroctví o bohatství Březových Hor ("...vida Vrch březový, který je uvnitř stříbra plný..."), které bylo objeveno mnohem později, až v 19. století.
Historické dokumenty století 14. již popisují příbramské dobývání, ale chybí v nich umístění dolů a především hutě. Ve zprávě z roku 1330 je: "...Mikuláš z Nových Dvorů, měšťan kutnohorský a mincmistr, daroval konventu cisterciatského kláštera ve Zbraslavi desátou část ze svých podílů na příbramském dolování...", 1336-1345 (není přesně datováno) "...kutnohorský mincmistr Thomlin Wolfinův propůjčil pražskému měšťanu Mikuláši Bořitovi na biskupském panství příbramském u Mlýna Blahutova doly řečené Neufang...". Byly to doly, které kdysi značnými náklady byly znovu vyzdviženy a kutacími pracemi prozkoušeny, "...byvše později zanechány, dříve než by jakýsi rudní užitek byly vynesly...".
V 15. století podle L. Malého "...doly příbramské rozkvétaly, honosíc se značným výtěžkem pod správou arcibiskupskou, jež tvrz udržovala v nejlepším pořádku a v ustavičném ruchu. Když pak z výtěžků důlních Příbramští velkým nákladem podporovali stavbu chrámu svatovítského a zároveň značné dluhy arcibiskupské splatili, odvděčil se jim arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hasenburgu dne 2. října 1406 výsadním právem, dle něhož dán jim znak s dvěma věžmi chrámu pražského..." Toto výsadní právo bylo propůjčeno i lazeckým, kteří s příbramskými "trpěli".
V roce 1421-1422 byla Příbram značně poškozena nájezdy Hanuše z Kolovrat, který město dvakrát dobyl. Udělená privilegia Zbyňkem z Hasenburgu potvrdil městu v plném znění král Vladislav II. 13. června 1497.
Značná zadluženost královské pokladny v 16. století spojená především s úbytkem stříbra z Kutné Hory, přiměla panovnický dvůr k intenzivnějšímu báňskému podnikání na příbramském ložisku. Jedním z prvých, kdo věnoval všechen svůj zájem i zkušenosti tomuto ložisku, byl Zdeněk Lev z Rožmitálu, královský správce hor od roku 1510 do roku 1513. Ve snahách Zdeňka Lva z Rožmitálu pokračovali další majitelé Příbrami, Pešíkové z Komárova; ti také zavádějí v Příbrami Jáchymovský horní řád; je to velmi zajímavé, ale výstižné pro naše město - město 60 km od hlavního královského města přijímá německé horní právo, i když dávno před tím Jihlava a i Kutná Hora měly česká horní práva.
Horní právo jáchymovské bylo uděleno příbramským horám 8. srpna 1525 Jindřichem Pešíkem z Komárova především proto, že v Příbrami pracovalo mnoho německých horníků z Jáchymova a ti sami o zavedení jáchymovského řádu žádali. Němečtí horníci přišli do Příbrami i okolních obcí mnohem dříve, neboť zpráva z roku 1345 hovoří o dolech Neufang.
Po zavedení jáchymovského řádu v Příbrami byly psány horní knihy německým jazykem. Prvé zápisy prováděl horní písař Matyáš Böhm; hormistrem podle prvých zápisů na dolech příbramských byl Hanuš Sudtner. Zápisy do starých horních knih byly pak chronologicky v Příbrami prováděny až do roku 1707.
Z těchto prastarých listin sestavil báňský měřič E. Kleszynský v roce 1885 souhrnný spis a po něm tyto prastaré záznamy roztřídil a časově upravil báňský archivář František Brummeisen v roce 1899 v třídílný Bergbuch (horní kniha), který je nyní uložen ve Státním ústředním archivu v Praze. Horní kniha v prvém svazku popisuje údobí od roku 1527 do roku 1553, druhý svazek roky 1555-1600 a třetí svazek roky 1549-1657. Podle dr. J. Kubáta jsou tři svazky horní knihy výčtem propůjček, jmen a názvů dolů. Místy se v záznamech objeví závažnější údaj, ale v podstatě sloužily horní knihy k registraci.
Za mnohem závažnější považuje dr. J. Kubát obsáhlý komplex materiálů uložený ve Státním ústředním archivu v Praze pod sng. MM-5-254/1531-1559. Jedná se o velké množství volných listů neb i celých svazků, které mají přímý vztah k příbramskému dobývání v letech 1531-1599.
Vztah k dobývání na Příbramsku v 6. století má také nejstarší dochovalá gruntovní kniha příbramská z let 1512-1533. Z pramenů, které z této knihy shromáždil J.V. Bezděka, jsem čerpal řadu nových, velmi zajímavých poznatků o příbramském dobývání a těmi také začínám detailní popis dobývání stříbra v Příbrami a jejím okolí v 16. století.