Zlatý důl Roudný
František Lego: Zlaté doly v Roudném u Blaníka (část 2)
„A Blaník otevře se, věštba neoklame!“ Jaroslav Vrchlický
Kdo zlaté doly v Roudném navštíviti chce, tomu doporučuje se, cestuje-li od jihu, vystoupiti z vlaku dráhy císaře Františka Josefa na stanici v Miličíné a nastoupiti pak další cestu přes Mladou Vožici a Kamberk. Cestovatelům od severu doporučuje se zase sestup na stanici Beztahově a ubírati se k cíli cesty přes Votice a Jankov do Zvěstova a Šlapánova, odkud do Roudného dorazíme asi za půl hodiny.
Nynější horní závod v Roudném jest samota na úpatí vrchu téhož jména, dosahující výšky 474 m nad mořem. Hlavní horninou jest zde rula prostoupená granulitem, jenž skládá se z křemene a červeného živce. Tato zajímavá narůžovělá hornina, jinak též muskovitický aptit zvaná, tvoří na tomto místě přechodný útvar od žuly k rule. Vrch Blaník, severozápadně od Roudného asi 5 kilometrů vzdálený a 569 m nad mořem vysoký, složen jest ze žuly, Roudný pak a pahorky, jižně od Roudného se prostírající, složeny jsou z ruly. A právě tento granulit zde prostoupen jest místy chudšími místy pak bohatšími žilami rudy zlatonosné; v žule ani v rule ty se nenalézají. Ruda zlatonosná jest barvy šedé až modrošedé. Jest to hmota křemenitá, v níž pyrit a zlato jemně jsou roztroušeny. Kromě granulitu jest zde též hojně křemenu s barytem, svor s černou slídou hořečnatou, „mineta" zvaný, a břidla chloritová, vše prosto zlata. Horniny tyto protkány jsou žilami kyzu železného, leštěnce antimonového a jiných různých kyzů, leštěnců a blejn. Zlatonosné rudy zdejší neobsahují stejné množství zlata; některé jsou bohatší, jiné chudší. Nejchudší ruda má v jedné tuně zlato v ceně asi 5 zlatých, nejbohatší pak v ceně 13 zlatých.
sachta-vaclav-okolo-roku-1905.jpg
Šachta Václav okolo roku 1905
Horní závod v Roudném jest rozměrů nevelkých. Skládá se z dřevěné budovy dolu hlavního, strojírny, rovněž dřevené a z budovy obydelné, v níž jsou kanceláře a byty pro úřednictvo závodu.
7_vyrez1.jpg
Šachta Václav okolo roku 1905
Doly náležejí pruské firmě Stantien a Becker, majitelce zlatých dolů v Sedmihradech, kde hlavní má své závody. Prušák tedy zaťal i zde spáry své do hor našich, aby kořistil zlato. Blaník nám tu otvírá a zlato z něho vybírá - cizinec. Ředitelem dolů zdejších jest horní inženýr pan Kamil Staněk, Čech, rodem ze Strašic na Zbirovsku.
7_vyrez2.jpg
Šachta Václav okolo roku 1905
Laskavostí téhož bylo mně dopřáno prohlédnouti si zdejší strojní oddělení. V dolech a v strojírně zaměstnáno jest celkem asi 70 horníků a dělníků. Pracuje se zde po celý rok, pokud voda nezamrzne. Horniny zlatonosné vyvážejí se z hlubin parním strojem na povrch země, kde se třídí. Hluché kamení zlata prosté odváží se stranou. Ruda zlatonosná dopravuje se do strojírny.
Zařízení strojírny podobá se v mnohem ohledu zařízení našich mlýnů, neboť jako tam, tak i zde strojní oddělení skládá se ze dvou hlavních části, totiž: l. Ze stroje drtícího a 2. ze stroje třídícího. Strojem drtícím, jenž asi 3 m výše postaven jest nad strojem třídícím, drtí a rozmělňuje se ruda zlatonosná na jemný prášek. Jsou tu mohutné ocelové sloupy, do jejichž koryta při práci stále voda přitéká, čímž drobení rud se značně usnadňuje. Když drcení rud již dosti pokročilo, nalévá se do koryta jisté množství rtuti, která zlato v rudách obsažené rozpouští; tím vzniká amalgam zlata, jenž na měděných deskách po straně do koryta stoup vsunutých se usazuje. Kalné vody, obsahující po výtce křemen se zbytky zlata, prášek granulitový, leštěnců a kyzů, odtékají z koryta po mírně nakloněném splávku, taktéž měděným plechem pokrytém; odtud pak svádí se po žlábku do stroje třídícího, níže položeného. Také na měděném povrchu splavu zachycuje se ještě něco zlatého amalgamu, jenž z oněch měděných desek, v koryto stoup upevněných, jakož i z měděného povrchu splavu se seškrabuje. Měděné ony desky odnášejí se za tou příčinou do kanceláře, kde za dozoru úředníka snímání zlatého amalgamu se provádí. Získaný amalgam pak se váží a v balíčkách do pokladny ukládá. Odběratelkou amalgamového zlata jest vídeňská mincovna. Tím končí vlastní výroba zlata. Avšak zdejší ruda zlatá neobsahuje pouze zlato, nýbrž i různé kovy jiné; i bylo by značnou škodou, nechati jich ze stoup s vodou odtékající unikati.
Získání této kovové směsi, zlata ovšem nyní téměř již prosté, děje se pomoci stroje třídícího.
Stroj třídící má zde týž úkol, jako prosívadlo (moučný pytlík) v moučné truhle ve mlýně. Jako v této truhle drkotavým pohybem pytlíku z rozemleté směsi obilí prosíváním odděluje se mouka od otrub, taktéž i na stroji třídícím, zvláštní úpravou tohoto stroje, odděluje se z rozdrcené směsi rud části kovové od nekovových.
Stroj třídící skládá se totiž ze tří válců vodorovně položených, přes které pevně jest napjato silné kaučukové plátno. Z těchto tří válců leží jeden nejvýše, jeden opodál níže, třetí pak umístěn jest nejspodněji asi tak uprostřed mezi prvním a druhým.
Má tedy třídící stroj podobu trojbokého hranolu, vodorovně položeného, s hranami ovšem zakulacenými. Kaučukové plátno pohybuje se válci směrem zdola nahoru a jest mimo to strojem uvedeno do drkotavého pohybu. Oddělování částic kovových od nekovových děje se blízko nejvyššího místa hořejší nakloněné plochy plátna, kde kalná voda, ze stoup po žlábku sem přitékající, po ploše jeho se rozlévá. Po nakloněné ploše plátna splývají dolů s vodou částice nekovové, tedy po výtce písek granulitový a křemenitý, ježto jsou lehčí; částice pak kovové (směs to různých leštěnců, blejn, kyzů a kysličníků) za příčinou větší jejich hustoty, a tudíž i značnější váhy, usazujíce se na plátně, jdou s plátnem do výše, načež v dolní nádržce vodní, pod strojem umístěné, z plátna se splachují a na dně jejím se usazují. Tuto sedlinu nazývají zde „šlichem". Jsou pak šlichy bohatší a chudší obsahem kovovým. Tyto šlichy, jakožto vedlejší výrobek zdejší mechanickou cestou získané, zasílají se v pytlích do hutí ve Freiberku v Německu. Zde hutnickým způsobem se zpracují a ještě něco zlata a ostatních kovů z nich se dobývá.
Tím skončena naše návštěva a prohlídka zlatých dolů v Roudném. Kdož necestuje toliko pro zábavu, ale hlavně pro poučení, spojí zajisté návštěvu zlatých dolů v Roudném s vystoupením na Blaník, z jehož rozhledny překrásné panorama zrakům jeho se objeví.