Železnohorské vápenictví - cementárna Prachovice - nový závod
Stavba a provoz " nového závodu"
Rozhodnutí o další rozšíření výroby cementu v Prachovicích bylo vyvoláno stále vzrůstající spotřebou cementu v našem národním hospodářství. Opíralo se mimo jiné o dostatečný stav surovin v prachovické lokalitě (dle geologického průzkumu z let 1965 - 67 ještě na 50 let) a v této době o více než dvacetiletou tradici výroby cementu v Prachovicích - i když tradice vápenická je starší jednoho století.
Od roku 1968 vzniklo několik studií zabývajících se rozšířením výroby cementu v Prachovocích - přístavbou stávajícího závodu, či etapovou výstavbou nového závodu se "suchou" technologií výroby při ponechání dosavadního závodu s "mokrým" způsobem výroby v provozu, tzv. "souběhu".
Zadávající údaje o stavbě byly následující:
Investor: Prachovická cementárna a vápenice, n. p.
Generální projektant: Keramoprojekt Brno
Vyšší dodavatel stavebních částí: Průmyslové stavby Gottwaldov
Vyšší dodavatel strojně-technolog. částí: Přerovské strojírny, n. p. Přerov
Rozpočtové náklady: 2, 169 miliardy Kč
Termíny stavby: zahájení listopad 1974, ukončení červen 1980
Výroba cementu: 1, 855 mil. tun/rok
z toho starý závod: 630 tis. tun
nový závod: 1, 225 mil. tun
počet pracovníků (přírůstek): 450
Plánovaný termín zahájení výroby slinku stanovený na konec roku 1979 byl dodržen a do konce roku bylo vyrobeno 4 180 run.
V rámci výstavby nového závodu byly zmodernizovány i některé provozy stávajícího "starého závodu": těžba, vykládka komponent, expedice, palivové hospodářství, sušárna strusky, vlečka a vápenka, kde byla provedena plynofikace.
Charakteristickým rysem společného provozu obou závodů ("souběhu") byla společná těžba a drcení, vykládka a skládka komponent, ale oddělené mletí suroviny a výroby slinku, oddělené skladování slinku a mletí cementu a společné skladování a expedice cementu.
Na počátku 80. let došlo k prvnímu rychlému nárůstu cen paliv a energií (např. cena mazutu - TTO, vzrostla 3-násobně). Vedle některých technických problémů souběhu starého a nového závodu (expedice cementu na okraji fyzických možností, přetíženost jeřábové skládky aj.), se ani potřeba cementu v nastupujícím období nejevila tak vysoká, jako v době projektování souběhu obou závodů.
logo-ceva.jpg
Logo CEVA (~1985)
Rozpojování rubaniny v lomech se provádí clonovými odstřely. K nakládce a přepravě suroviny na drtírnu se dnes používají nejmodernější výkonné techniky - původní elektrické bagry EKG 4,6 B a nakladače TEREX, s velkotonážními auty sovětské výroby BELAZ, jsou již dnes nahrazeny čelními nakladači MICHIGAN 320 a 480 s obsahem lopaty až 10m3 a velkokapacitními sklápěči EUCLID 50 s nosností 50 tun.
Dokonalou homogenitu surovinové moučky pro výrobu kvalitního slinku, eliminující již dříve zmiňovanou pestrost cementářské suroviny na prachovickém ložisku, zabezpečuje dnes již dokonale propracovaný systém řízení těžby, pokračující přes předhomogenizační skládku surovinové drtě až po mletí surovinové moučky a konečnou homogenizaci v homogenizačních (zásobních) silech systému CPAG.
Mletí je zabezpečováno oběhovými mlýnicemi - pro mletí surovin slouží 2 trubnaté mlýny o průměru 4,4 x 12,0 m, pro mletí cementu rovněž 2 mlýny 4,4 x 15,0 m.Celková kapacita skladování cementu je 80 000 tun.
Rozhodující výrobní agregát nového závodu - rotační pec, má průměr 5,6 x 90 m a je dosud největší pecí v ČR. Výroba slinku se provádí suchým způsobem. Peci jsou předřazeny 2 protiproudové výměníky tepla. Tyto výměníky byly již v roce 1989 zrekonstruovány, čímž se výkon pece zvýšil na 3 200 t slinku za den a došlo ke snížení spotřeby paliva. Původní 2 topná media - mazut a plyn, byla v roce 1994 rozšířena o černé uhlí, což přineslo podstatné snížení nákladů na palivo. Vypálený slinek se chladí výkonným roštovým chladičem CPAG. Jeho odprášení, které v minulém roce prodělalo rozsáhlou rekonstrukci, splňuje nyní nejpřísnější hygienické normy pro vypouštění vzdušin z průmyslové výroby do ovzduší. Stejně efektivně pracují elektrofiltry, které čistí kouřové plyny odcházející z rotační pece do ovzduší.
Rovněž expedice prodělala v posledních létech rozsáhlou modernizaci. Původní dvě rotační 8-hubicové baličky Přerovských strojíren byly doplněny v roce 1992 novým balícím automatem s nastřelováním pytlů Haver-Boecker o výkonu 2400 pytlů/hod. Na této lince je již možno vedle 50 kg pytlů balit též do pytlů s hmotností 25 kg. Na uvedený balící stroj navazuje paletizační linka BEUMER, umožňující nakládku EUR palet s cementem jak do vagónů, tak i na auta. K dispozici je ještě druhá starší paletizační a paketizační linka MÖLLERS pro nakládku 50 kg pytlů, avšak pouze na auta. Velký objem cementu je přepravován ve volně loženém stavu ve vagónech Raj (nosnost 50 tun) a velkokapacitních silničních cisternách (28 tun).
Expedice cementu byla původně orientována zejména na dodávky železniční, v současné době se však pro tuzemsko dodávky realizují převážně auty. Důvodem je operativnost dodávek a do vzdálenosti cca 100 km od závodu i nižší přepravné po ose než železniční s následnou překládkou.
Export cementu byl zahájen již před rokem 1989, a to zejména do Rakouska a Německa. Kulminoval rokem 1994, kdy bylo vyvezeno přes 50 procent produkce. Od tohoto okamžiku objem exportu klesá ve vazbě na zvyšující se prodej v tuzemsku. V roce 1998 bude činit cca 25 procent produkce.
Zejména pro export je cementárna dozorovaná německým zkušebním ústavem LGA, pro tuzemsko TZUS Teplice. V roce 1996 cementárna obdržela certifikát ISO 9002.
Cementárna produkuje vedle běžných portlandských a struskoportlandských cementů i vysoce pevnostní portlandský cement třídy 52,5 R, na druhé straně nejlevnějším produktem je směsný cement CEM V/A 32,5. V roce 1996 byla ukončena výroba BS cementů a technologie byla postoupena do SC Banská Bystrica.
Tak jako při stavbě první cementárny, provázel i nyní výstavbu rozsáhlý sociální program zaměřený především na výstavbu bytů. Jen v Prachovicích bylo vybudováno 128 moderních bytů (další byly vybudovány v Třemošnici a H. Městci). Dále byla postavena ubytovna se 160 lůžky, zdravotní středisko, sauna, jesle spolu s ČSD rekreační a rehabilitační středisko v Kraskově. Podnik se významně podílel na rekonstrukci místní sokolovny, výstavbě sportovního stadionu, vybudována byla společná čistička odpadních vod.
Zásadní vliv na existenci podniku měla listopadová revoluce roku 1989. Nejdříve byl dekretem ministra výstavby a stavebnictví ČSR k 5.1.1990 podnik vyčleněn z GŘ CEVA Praha a stal se tak krátce samostatným státním podnikem. V březnu 1991 vznikla státní akciová společnost. Tato se na základě privatizačního projektu stává akciovou společností. Dne 16. ledna 1992 je podepsána kupní smlouva mezi fondem národního majetku ČR a švýcarskou firmou "HOLDERBANK" Financiére Glarus AG v prvé fázi na odkup třetinového balíku akcií. Postupem let se firma "HOLDERBANK" stává majoritním vlastníkem a 31. 12. 1997 vlastní 74, 99 procent akcií.
logo-prachovice.jpg
Logo Prachovice (~2000)
Opatření podporující životní prostředí uvedenými fakty nekončí. V letošním roce společnost postupně zavede systém ESM - Systém řízení životního prostředí, jehož smyslem je systematicky pečovat o udržování požadovaného stavu ekologických aspektů směrem k okolní veřejnosti, přírodě a zaměstnancům cementárny.
Nový závod za dobu provozu, tj. od roku 1979 do dubna 1998, vyprodukoval 18,9 mil. tun cementu. Za období 1980 - 1998 v čele podniku, resp. Akciové společnosti byli: Ing. Jaroslav Preisler, Ing. František Pokorný, Ing. Jaroslav Jiříček a JUDr. Jan Hamr.
logo-holcim.jpg
Současná obchodní značka