Staré vápenky - Jimramov | Muzeum Mineral.cz

Staré vápenky - Jimramov

Chládkova vápenka, Jimramov, Trhonice (1958)

49°38'25.876"N,16°14'26.297"E, výška cca 21 m

Pec na pálení vápna v Trhonicích, nazývaná podle jejího majitele Chládkova, byla postavena v roce 1901. Jednalo o moderní, výkonnou a vysoce rentabilní šachtovou pec která se řadila k nejmodernějším v celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Byl zde zpracováván místní kvalitní vápenec. Spuštění nové pece přineslo problémy několika místním vápeníkům kteří provozovali jednoduché pece. Ty pak okolo roku 1903 z důvodu ztráty konkurenceschopnosti postupně zanikly

Jejich vlastníky byly Střítežští z č. 1, Hamanovi z č. 10, Gregorovi z č. 20 a Mlynářovi z č. 22. Pro úplnost zde dodávám, že pan Chládek, majitel nové pece, bydlel v čísle 6.

Vyskládaný vápenec

Pec byla plněna ze zhora, vápenec a černé uhlí, kterým byla pec vytápěna, byly k plnícímu otvoru dopravovány vozíky po dřevěné lávce z vrchního patra lomu. V dolní části pece pak bylo vybíráno vypálené vápno a to následně ukládáno ve zděné budově vystavěné okolo pece. Provoz vápenky byl závislý především na stavebním ruchu, který ovšem s vypuknutím druhé světové války ustal. K tomu se přidaly problémy s těžbou vápence, neboť stěna lomu se od pece stále vzdalovala a rostla skrývka horniny. Provoz vápenky byl utlumen a v následujících letech byl především z důvodu nedostatku uhlí zcela zastaven.

Chládkova vápenka, Jimramov, Trhonice (1948)

Pro zlepšení dostupnosti a obslužnosti vápenky byla už v letech 1939-47 vybudována nová silnice z Jimramova na Poličku.

Po roce 1948 připadla 'zestátněná' vápenka Okresnímu stavebnímu podniku v Poličce a došlo k částečnému obnovení provozu který byl však v roce 1958 znovu upýerušen.

Jimramov, Trhonice (1959)

Přestavěný objekt vápenky (1966)

jimramov-vapenka-2002.jpg

Jimramov, Trhonice (2002)

Po územní reorganizaci se v roce 1960 zajímali o vápenku úředníci z ONV ve Žďáru nad Sázavou. Za více než 0,5 milionu Kčs byla provedena radikální rekonstrukce objektu. Pec byla opravena, došlo k vybudování přípojky vysokého napětí ze Sedlišť, trafostanice a celá budova byla elektrifikována. Dále přibyla garáž pro traktor (dovážel z lomů k peci vápenec), nakládací rampa, mostní váha a v budově bylo zřízeno sociální zařízení pro zaměstnance.

Zároveň byl v přilehlém lomu proveden geologický průzkum. Zajímavé je, že na geologickém průzkumu se podílel příslušník šlechtické rodiny Šliků. Lom je známou mineralogickou lokalitou, vzácně se v něm nacházejí spinely.

Provoz byl sice nakrátko obnoven, ale ukázal se jako nerentabilní a vápenka nemohla konkurovat větším vápenkám (např. v Čebíně) a proto byl brzy definitivně ukončen.

Vápenka a okolní stavby i s technologickým vybavením byly opuštěny a ponechány svému osudu. Zub času, ruku v ruce s nenechavci, vykonal své.

Zdroj: Josef Dobiáš, Těžba a zpracování vápence na Jimramovsku. Jimramovský zpravodaj, 1998, prosinec, strana 4.

Následující fotografie, pořízené v roce 2009, jsou převzaty ze stránky http://koda.kominari.cz/

Celkový pohled od silnice (2009)

Celkový pohled od lesa (2009))

Základna pece (2009)

Otvor na vybírání vápna (2009)

Průhled vnitřkem pece (2009)

Komín, obruče, kramle (2009)

Plnící otvor (2009)

Poslední komínová kramle (2009)

Více informací se mi získat nepovedlo. Případným vlastníkům dobových dokumentů nebo fotografií budu vděčný za jejich poskytnutí pro budoucí použití na těchto stránkách.