Acháty
114-staropacke-hory.jpg
Acháty ze Staropackých hor
Achát vznikl vysrážením křemene z horkých roztoků.
Mineralogicky jde o mikrokrystalickou formu kysličníku křemičitého, která je v přírodě běžnější v krystalické formě jako křemen.
Acháty obsahují síť mikroskopických dutinek vyplněných vodou nebo roztoky různých minerálních solí, což ovlivňuje jejich barvu i typické páskované uspořádání s různou sílou jednotlivých vrstviček.
Podle barvy se rozlišuje více než dvacet různých achátových variant.
Základních typů je pět: modrošedý obecný achát, černý onyx, skořicově hnědý sardonyx, červený karneolonyx a mechový achát s keříčkovitými obrazci.
V českých zemích se acháty nalézají v okolí Turnova, Jičína a Nové Paky v Pojizeří, ale i v širším Podkrkonoší a v menší míře i na dalších místech. Jejich výskyty byly prokazatelně, společně s jaspisem a karneolem, těženy již ve čtrnáctém století. Václav Hájek z Libočan uvádí ve své kronice, že nalezeno je pod horami Krkonošskými mnoho velkých a velmi tvrdých, rozličných barev kamenů
Ještě koncem devatenáctého století se využívaly české acháty pro výrobu šperků.
V dalších letech, především z důvodu levného dovozu brazilské suroviny, zájem o využívání opadl.
Dnes ale opět mírně stoupá vzhledem k obnovenému turistickému ruchu a zájmu nejrůznějších sběratelů.
Důvodem je již sedm set let trvající proslulost (i legendami podpořená) achátů a jaspisů z vrchu Kozákova a jeho širokého okolí.
Seznámit se s acháty z celého světa je možno v Národním muzeu v Praze.
Nicméně s nejhezčími ukázkami českých achátů (a zvláště pak těch kozákovských) se mohou turisté setkat v muzejních sbírkách v Turnově, Lomnici nad Popelkou a Nové Pace.
Převzato z povídání o achátech)
Díky nabídce jednoho ze sběratelů se na této stránce můžete seznámit s exponáty z jeho sbírky. Pokud se ozvete, můžou být další vystavené fotografie právě z Vaší sbírky. Tato výzva neplatí jen pro acháty ale i pro další nerosty.